Nejen českým internetem koluje mnoho mýtů a nepravd o kryptoměně XRP. V tomto článku uvedeme věci na pravou míru.
XRP má mezi kryptoměnami zvláštní postavení z toho pohledu, že ji velká část kryptoměnové komunity doslova nenávidí a šíří o ní nepravdy, ať už z neznalosti nebo záměrně.
Je nad rámec tohoto článku se detailně zabývat důvody pro tuto nenávist, ale často se setkáváme s tím, že je XRP považováno za centralizovanou měnu bankéřů, tedy to, proti čemu původní kryptoměnová komunita stojí.
Ještě než se pustíme do vyvracení nepravd a mýtů o XRP, připomeňme si nutnost rozlišovat mezi XRP a Ripplem. XRP je nativní kryptoměna sítě XRP Ledger, zatímco Ripple je americká softwarová společnost, která staví řešení pro mezinárodní převody peněz založená na blockchainových technologiích.
Omyly a mýty o XRP a Ripplu
„XRP není kryptoměna, nemá blockchain“
Tento omyl nejčastěji vychází ze záměny XRP s některými softwarovými produkty společnosti Ripple. Pro začátek je třeba si definovat, co je kryptoměna.
Kryptoměny jsou obvykle definovány jako měny stojící blockchainu, tedy na decentralizované síti, která vede záznamy o uskutečněných transakcích v blocích, které jsou na sebe vzájemně navázány a kryptograficky zajištěny (šifrovány). Tohle všechno platí o XRP, potažmo o její síti XRP Ledgeru, viz. https://developers.ripple.com/xrp-ledger-overview.html.
XRP tedy je kryptoměna.
„XRP je centralizovaná kryptoměna“
Pakliže se budeme bavit o decentralizaci kryptoměny v tom smyslu, že její síť dominantně neovládá žádná entita nebo pár entit, je XRP naprosto decentralizovaná kryptoměna.
V seznamu validátorů sítě XRP Ledger (https://xrpcharts.ripple.com/#/validators) najdete přes 100 různých uzlů, přičemž Ripple z nich provozuje jen osm, tedy méně než osm procent.
Každý uzel si může vybrat, kterým ostatním validátorům bude věřit, nebo se může spolehnout na doporučení Ripplu, který publikuje seznam osvědčených uzlů pod názvem UNL. V UNL je v tuto chvíli 26 validátorů, z toho 7 provozuje Ripple, tedy 27 %. Ostatní validátory jsou provozovány na sobě nezávislými entitami, jako jsou různé univerzity (MIT apod.) nebo IT firmy (Microsoft apod.).
Ripple má tedy v síti XRP naprostou menšinu a nemůže cokoliv změnit či prosadit bez souhlasu celé řady ostatních účastníků. XRP Ledger běží zcela nezávisle na firmě Ripple. Kdyby Ripple zítra zaniknul, síť a kryptoměna XRP budou dál fungovat bez problémů.
Jelikož tedy žádná entita nebo úzká skupina entit nemá nad XRP Ledgerem výhradní kontrolu a pro změny je třeba souhlasu většiny ostatních účastníků v síti, je XRP decentralizovaná kryptoměna. A pro pořádek, XRP Ledger je tzv. permissionless, software je open-source a vlastní validátor může spustit a provozovat kdokoliv, na nic se nemusí nikoho ptát.
Zajímavé pak je srovnání se sítěmi Bitcoin a Ethereum, kde potřebnou majoritu (například pro tzv. 51% útok) mají tři až čtyři největší čínští těžaři. Viz. například univerzitní studie https://arxiv.org/pdf/1801.03998.pdf nebo https://arxiv.org/pdf/1810.02466.pdf, které varují před iluzí decentralizace těchto kryptoměn.
„XRP je centralizovaná kryptoměna, protože Ripple vlastní většinu jednotek“
Odpůrci vyčítají XRP, že většinu jednotek, zhruba 59 procent, doposud vlastní společnost Ripple, která je dostala darem od tvůrců této kryptoměny, z nichž někteří pak pro tuto společnost začali pracovat.
Vlastnictví většiny jednotek kryptoměny neumožňuje Ripplu jakkoliv manipulovat s transakcemi, to jsme si vysvětlili už v předchozím bodě. Jediné riziko plynoucí z tohoto vlastnicví tedy je, že by Ripple zaplavil trh svými jednotkami a shodil hodnotu XRP výrazně dolů.
To ale udělat nemůže, protože na konci loňského roku uzamkl 55 miliard XRP, tedy 55 procent všech existujících jednotek, do časovaných kontraktů, které uvolňují každý měsíc jednu miliardu. Ripple každý měsíc něco použije, ale většinu z každé miliardy zatím vždy znovu uzamkl na dalších 55 měsíců.
Ripple tedy nemůže zaplavit trh všemi svými jednotkami XRP, zajišťují to chytré kontrakty v síti.
Ripple vždy byl transparentní v tom, kolik XRP vlastní a jak s nimi nakládá. Ve svých čtvrtletních veřejných reportech vždy uvádí, kolik jednotek prodal či použil jinými způsoby. XRP pravidelně používá pro rozvoj jejího ekosystému formou pobídek projektům, které tuto kryptoměnu budou využívat. A desítky milionů dolarů v XRP daroval Ripple na charitativní projekty.
V tomto ohledu se tedy zdá být většina XRP v dobrých rukou, vlastní je transparentní americká firma vedena osvědčenými odborníky, která má největší zájem ze všech na tom, aby XRP prosperovalo a rostlo na hodnotě, právě protože vlastní tolik jednotek.
Zajímavé je srovnání opět s bitcoinem a etherem, u kterých není zřejmé, kdo kolik vlastní jednotek a jaké jsou zájmy a cíle dominantních vlastníků. Existují na to různé studie, například podle Business Insideru vlastní 97 % (srovnej s 59 % Ripplu) pouhá 4 procenta adres (kolik je to jedinců či firem?).
Kolik vlastní tvůrce Bitcoinu Satoshi Nakamoto? Odhaduje se, že téměř milion bitcoinů, což je skoro šest procent všech v současnosti dostupných jednotek. Kdo je Nakamoto? Co se svými bitcoiny udělá, nemůže s nimi jednou zaplavit trh a shodit cenu?
„XRP je špatná kryptoměna, protože se netěží“
Bitcoin, Ethereum a řada dalších kryptoměn využívá pro potvrzování transakcí v síti koncept Proof of Work, kdy dochází k tak zvanému těžení, což je v podstatě řešení složitých matematických úloh počítači. Čas ukazuje, že je tento koncept slepou uličkou, protože se jedná o obrovské plýtvání zdroji.
V době, kdy naše planeta řeší globální oteplování a omezování emisí skleníkových plynů, jen Bitcoin spotřebuje na potvrzování transakcí za rok tolik elektrické energie, jako celá Česká republika. A to se zatím nedočkal žádného masivního nasazení v jakémkoliv odvětví. Navíc potvrzování transakcí těžením je motivováno finančními zisky, což postupně vedlo k výše popsané centralizaci moci na několik největších těžařů. K tomu se ukázalo, že s rostoucím počtem transakcí v síti kryptoměny využívající těžení výrazně zpomalují a prodražují se z pohledu poplatků za transakce.
Na konci loňského roku trvalo potvrzení některých bitcoinových transakcí i více než 24 hodin a poplatky byly v některých případech desítky dolarů za jedinou transakci. Zkrátka Proof of Work je slepá ulička, a proto například Ethereum chystá přechod na Proof of Stake, aby se této zátěže zbavilo.
XRP Ledger nikdy těžení nevyužíval, pro potvrzování transakcí má svůj vlastní Consesus Protocol, který je energeticky i výpočetně naprosto nenáročný (v současnosti méně náročný než například síť Visa, viz. výše odkazovaná studie). A dosahuje tedy přesně toho, čeho je třeba, tedy především řešení tzv. double spend problému (aby nešlo stejnou jednotku kryptoměny „utratit“ dvakrát).
Mimochodem, když se podíváte na Coinmarketcap.com, tak z top 20 kryptoměn se přesně polovina z nich netěží (ty s hvězdičkou), stejně jako XRP. Nejde tedy o nic výjimečného.
„Ripple ovládá XRP, může zmrazit váš účet“
Další z omylů hovoří o tom, že společnost Ripple má jakousi tajnou moc nad sítí XRP a může zamezit ostatním, aby přistupovali k XRP na svých vlastních účtech. Nemůže, je to prostě nemožné, žádná taková funkce v XRP Ledgeru neexistuje (je open-source, kdokoliv si to může zkontrolovat).
Tento mýtus vznikl pravděpodobně na základě funkce, která emitentovi umožňuje zmrazit jiná aktiva vydaná v síti XRP, říká se jim IOU. XRP Ledger je velmi sofistikovaná síť, která například obsahuje decentralizovanou burzu a umožňuje vydávat (tokenizovat) různá aktiva.
Jakýkoliv účastník sítě může například vydat v síti XRP elektronické dolary formou IOU. Je na ostatních účastnících, zda mu budou věřit, že takové dolary jsou opravdu kryté a jestli s nimi budou akceptovat transakce. A byly by to právě tyto dolary ve formě IOU, které by mohl jejich emitent v síti zmrazit, nic jiného.
„Ripple může vytvořit libovolné množství nových XRP“
Tento omyl se týká opět další blíže nespecifikované tajné moci Ripplu, tentokrát rozmnožovat neboli vytvářet nové jednotky XRP. Nic takového možné není.
XRP bylo v rámci zrodu sítě v roce 2012 stvořeno 100 miliard a nikdy jich nebude ani o jeden více. Jak jsme už vysvětlili, XRP je decentralizovaná kryptoměna, nad kterou nikdo nemá výhradní kontrolu, navíc kód XRP Ledgeru obsahuje kontrolní mechanismy, které brání vytváření nových jednotek. Takže i kdyby někde teoreticky mělo dojít k něčemu takovému záměrně nebo omylem, síť sama daný proces zastaví.
Počet XRP se dokonce s postupem času snižuje, protože při každé transakci je nenávratně zničen zlomek jednoho XRP. Je to bezpečnostní prvek, který chrání síť před spamem drobných transakcí s cílem zahlcení sítě.
Kryptoměny, kterým jejich sítě umožňují tvorbu nových jednotek, přičemž konečný počet není omezený, existují, ale XRP mezi ně nepatří.
Závěr
XRP je decentralizovaná kryptoměna, nad níž nemá Ripple ani žádná jiná entita výhradní kontrolu. Ripple je společnost, která vlastní největší počet jednotek XRP a do rozvoje ekosystému XRP mohutně investuje. XRP využívají ve svých řešeních i další projekty a firmy, jako například Omni nebo Coil. V rámci dotačního projektu Xpring je jich celá řada.
Ripple je nejvýznamnější účastník ekosystému XRP. Tuto kryptoměnu využívá v rámci svých softwarových řešení pro mezinárodní finanční převody. Tato sanfranciská společnost čítající už téměř 300 zaměstnanců má v současnosti zhruba 200 klientů v podobě finančních institucí, jako jsou banky, firmy specializované na mezinárodní převody peněz nebo burzy. Z nich přímo XRP používá pro zajištění likvidity v testovacím či produkčním režimu více než 10 z nich, nové pravidelně přibývají.
Pokud jste narazili na nějaké další mýty či omyly o XRP a Ripplu, uveďte je do diskuze pod článkem, rádi se jim budeme věnovat a tento článek rozšíříme.
Díky za info