Úvodní studie proveditelnosti digitálního eura vykázala slibné výsledky, a proto Evropská centrální banka postoupila do další fáze.
Úvodní studie trvala uplynulých devět měsíců a ECB se během ní zabývala různými aspekty digitálního eura, od samotné technologie, přes soukromí transakcí, opatřením proti praní špinavých peněz, omezení jednotek v oběhu, až po použitelnost bez připojení k internetu.
Zajímavostí je, že co se týče samotné infrastruktury, kterou by digitální euro využívalo, jako vyhovující se ukázal jak evropský TARGET Instant Payment Settlemt systém (TIPS), tak také blockchain. Oba zvládly více než 40 tisíc transakcí za sekundu.
Jakou blockchainovou technologii ECB testovala, neprozradila, ale dodala, že ve srovnání s bitcoinem byly její nároky na elektrickou energii zanedbatelné. Z toho vyplývá, že to nebyl blockchain založený na proof of work (těžbě transakcí).
Téměř jistě to byl blockchain v soukromé verzi, která nepotřebuje velkou decentralizaci a mnoho uzlů, což umožňuje vysokou rychlost.
Výsledky úvodní studie byly slibné, a proto ECB rozhodla o spuštění projektu digitálního eura, což je ale jen další průzkumná fáze, která bude trvat dva roky. O tom, jestli dojde ke skutečné emisi digitálního eura, bude teprve rozhodnuto v budoucnu.
Během této druhé fáze se ECB soustředí na design digitálního eura a jeho potenciální distribuci. Centrální banka chce, aby digitální euro plnilo potřeby občanů a zároveň nebylo zneužitelné pro nelegální aktivity a nemělo nechtěné dopady na finanční stabilitu a monetární politiku.