Co je DeFi? Většinou pověstný naleštěný produkt flatulence

0

Kryptoměnové platformy decentralizovaných financí (DeFi) stále rostou jako houby po dešti, i když jsou většinou k ničemu.

Trend DeFi nastartovaly před pár lety platformy jako UniSwap či SushiSwap, které v kryptoměnové síti Ethereum začaly tak, že uživatelům umožnily decentralizovanou směnu kryptoměnových tokenů.

Od té doby vznikl nespočet projektů, které se jejich úspěch snaží napodobit, což se jim do jisté míry povedlo. Ale v reálu se v drtivé většině případů jedná o platformy, které ve své podstatě vycházejí z principů Ponziho schéma.

Jinak řečeno, DeFi platformy většinou nemají reálnou přidanou hodnotu pro uživatele, a tak se jí snaží vytvořit uměle.

Nevýhodná směna

Začněme základním produktem DeFi, a tím je decentralizovaná směna tokenů. Ta probíhá přímo mezi peněženkami uživatelů, ovšem v rámci softwaru DeFi platformy, nad kterým má někdo centralizovanou kontrolu, takže celkově jde o decentralizaci jen částečnou.

Poplatky za směnu tokenů tímto způsobem bývají ve většině případů vyšší (typicky 0,3 %) než u centralizovaných burz a směnáren, takže jedinou výhodou může být případná možnost směnit nějakou exotickou kryptoměnu, jež se těžko dá směnit na běžné burze. U takových ovšem stejně bývá nízká likvidita i na DeFi platformách, takže to pro vás výhodná směna nebude.

Pooly likvidy a stálá ztráta

Aby mohla decentralizovaná směna tokenů v DeFi platformách fungovat, musí existovat tak zvané pooly likvidity. V těchto poolech se vždy nachází dvě kryptoměny, jejichž poměr v daném poolu definuje směnný kurz mezi nimi.

Problém ale je, že většinou je pro uživatele nevýhodné dodávat likviditu do těchto poolů, protože je tu něco, co je eufemisticky nazýváno nepermanentní ztrátou. Zjednodušeně jde o to, že když dáte své kryptoměny do poolu likvidity, v závislosti na jejich cenových pohybech budou vaše zisky nižší a ztráty vyšší, než kdybyste tokeny držely ve vlastní peněžence. Většinou to nezachrání podíl na poplatcích za transakce, na který máte jako dodavatelé likvidity nárok.

To znamená, že informovaný uživatel se bude jen těžko hrnout do dodávání likvidity do těchto poolů, a proto DeFi platformy potřebují nabídnout zvláštní motivaci. A tou většinou bývá vlastní token platformy, který je uživatelům nabízen jako bonus, když budou dodávat likviditu.

Takový token ale sám o sobě není k ničemu, je uměle vytvořen jako umělá hodnota. Ano, platformy vám budou říkat, že jejich vlastní token vám dá hlasovací práva o budoucnosti platformy a tak dále, ale to drtivou většinu lidí vůbec nezajímá.

Takže když už se někdo přeci jen odhodlá dodávat likviditu do poolů, tak je pro něj lákavé tento bonusový token prodat, hned jak ho dostane, což žene jeho cenu dolů.

Ovšem DeFi platformy mají další zbraň v rukávu. Vymyslely umělé stakování svých tokenů, což jsou v podstatě úročené depozity. A hádejte v čem jsou vyplácené úroky, v tom stejném tokenu.

V podstatě tak říkají: Neprodávejte náš token, my vám ho dáme ještě víc. Zkrátka další umělý konstrukt bez reálných hodnot a užitku.

Nesmyslné půjčky

Dalším typickým produktem DeFi platformy jsou půjčky. Řeknete si, jak decentralizovaná platforma, která neověřuje totožnost a bonitu uživatelů, může zprostředkovávat půjčky? Jednoduše, za půjčku peněz musíte ručit penězi! Zdá se vám to jako nesmysl? Nesmysl to také je, alespoň většinou.

Funguje to tak, že vám DeFi platforma řekne: Když si půjčíš token X, musíš složit zástavu v tokenu Y, která bude mít hodnotu alespoň o tolik a tolik procent vyšší.

To je samozřejmě produkt, který je pro běžné uživatele naprosto k ničemu. Představte si, že byste si chtěli jít do banky vzít úvěr ve výši 100 tisíc Kč, a banka by vám řekla, že musíte složit kauci v amerických dolarech, jejíž hodnota bude 150 tisíc Kč. Jinak řečeno, abyste si půjčili 100 tisíc, musíte mít k dispozici 150 tisíc, které se vám zablokují jako zástava. Ehm….

U kryptoměn to může mít užitek pro velmi úzký a specifický okruh uživatelů, kteří chtějí držet token X kvůli spekulaci, takže ho použijí jako zástavu a půjčí si token Y na jiné účely. Ovšem to vyžaduje extrémní opatrnost, protože při velkých cenových výkyvech, které jsou u kryptoměn běžné, můžete snadno vypadnout z vyžadovaného poměru mezi zástavou a půjčkou, a dojde tak k nucené likvidaci vaší půjčky – formou prodeje zástavy.

Jelikož si provozovatelé DeFi platforem uvědomují, že je i tento produkt půjček víceméně nesmysl, potřebují i tady přidat motivaci, aby si lidé takové půjčky brali. Teď už asi dokážete uhodnout, že vám k půjčce budou dávat jejich vlastní token, takže vlastně dosáhnete u půjčky pozitivního úroku, a nikoliv negativního.

Výsledek je ten, že si lidé berou DeFi půjčky jenom kvůli tomu, aby mohli prodat nativní token platformy, hned jak ho dostanou jako odměnu za to, že si vzali půjčku.

Umělé stakování

Přehled umělých a nesmyslných produktů DeFi platforem zakončíme umělým stakováním/stakingem. Staking se normálně používá u kryptoměnových sítích, které fungují na principu proof of stake. To znamená, že validátory transakcí ručí za svoji poctivost vlastními penězi. Jejich provozovatelé dávají jako záruku danou kryptoměnu, ze které jim může síť uříznout pokutu, pokud nebudou potvrzovat transakce poctivě. Pokud budou poctiví, budou dostávat odměnu.

Úrok, na který můžete stakingem dosáhnout, se velmi liší v závislosti na kryptoměnové síti, ale kolem 10 procent za rok není problém.

Aby to DeFi platformy překonaly a přilákaly k sobě uživatele, nabídnou staking i s desítkami procent ročně. Ovšem je to staking umělý, protože jejich tokeny se k ručení za transakce nepoužívají. Jen leží někde ve smart kontraktu a platforma vám vyplácí umělý úrok ve svém vlastním tokenu, který je k ničemu.

Když už na nějaké DeFi platformě najdete úročené pooly tohoto typu s jinými kryptoměnami, typicky jde o placenou propagaci těchto tokenů a úroky platí jejich vydavatelé.

Takže opět stejný princip: držte náš token, který je k ničemu, my vám za to dáme ještě víc našeho tokenu!

Shrnutí

Až na pár výjimek pro úzký a velmi specifický okruh uživatelů jsou DeFi platformy naprosto umělým a pro běžné uživatele nevýhodným konstruktem, ve kterém se všichni snaží vydělat peníze na principu Ponziho schématu.

To znamená, že se snaží vydělat peníze na tokenech bez vnitřní hodnoty a užitku tak, že je získají dřív než někdo jiný, komu ho pak prodají za vyšší cenu. Je to hra na to, kdo dokáže vystoupit včas se ziskem, než to všechno klesne pod jeho vstupní cenu.

Ale zakončeme toto pojednání pozitivně. I když jsou dnešní DeFi platformy většinou k ničemu, jsou vývojovou půdou pro finanční platformy nové generace, které přijdou se skutečně užitečnými produkty pro běžné lidi. Dnes se přichází na to, co bude opravdu užitečné v této oblasti zítra.