Vlastnosti bitcoinu mu brání v tom, aby se stal měnou, kterou budou lidé používat pro běžné placení.
Bitcoin na sebe dlouhodobě upozorňuje svoji rostoucí cenou, která se poslední dobou pohybuje nad 50 tisíci dolarů za jeden token. Řada jeho příznivců díky tomu věří, že se stane univerzální světovou měnou.
Guvernér norské centrální banky Oystein Olsen je však opačného názoru. „Je až moc náročný na zdroje, příliš nákladný, a co je nejdůležitější, nezachovává stabilitu,“ uvedl pro Bloomberg.
„Chci tím říct, že základní vlastností a úkolem centrální banky a peněz vydaných centrální bankou je zajišťovat stabilitu hodnoty peněz a systému, a to bitcoin nedělá.“
Bitcoin je velmi volatilní stejně jako všechny ostatní kryptoměny, navíc ale každá transakce stojí stovky korun na poplatcích a její potvrzení trvá poměrně dlouhou dobu.
K tomu se přidává skutečnost, že je Bitcoin energeticky velmi náročný, jedna transakce spotřebuje tolik energie, co průměrná americká domácnost za téměř měsíc (27 dní). A toto číslo se s rostoucím provozem v síti Bitcoin zhoršuje.
Jinak řečeno, jedna transakce s bitcoinem má stejné emise CO2 jako 840 tisíc transakcí platebními kartami VISA.
Ačkoliv Norsko patří mezi nejpokročilejší země na světě v bezhotovostních platbách (jen čtyři procenta transakcí probíhá v hotovosti), zatím nemá konkrétní plány na nasazení CBDC, tedy centrální bankou digitalizovanou národní měnu.